Po roce jsem opět strávil prodloužený víkend u Pavla na jeho Kovárně v Šumavské divočině. Minulý rok to bylo v tomto čase hlavně o běžkách a prošlapávání sněhu, ale tento rok pomalu o opalování a koupání. Prostě zima je tento rok nějaká zaseklá a zůstala zřejmě někde za polárním kruhem. Což mi ale moc nevadí.
Hned druhý den jsem zašel omrknout, jak to vypadá na Pavlově pítku. Budou tam vůbec nějací návštěvníci, když je venku v podstatě jaro? Nasypal jsem slunečnici do krmítka a vyčkával. Chvilku to trvalo, ale pak to začalo lítat. Nebylo to tak pestré jak loni, kdy zde běžně zalítávali žluna či sojka, ale pořád se bylo na co dívat. Hlavní sortu tvořily všechny naše běžné druhy sýkor a čížkové. Občas zde zabloudil nějaký ten hýl nebo například mlynařík.
Pozorované druhy:
- sýkora koňadra
- sýkora modřinka
- sýkora babka
- sýkora uhelníček
- sýkora parukářka
- hýl obecný
- čížek lesní
- brhlík lesní
- strakapoud velký
- mlynařík dlouhoocasý
- pěnkava obecná
Potěšením mi bylo také dvakrát pozorovat káni rousnou, která mi přelétla nad hlavou, když jsem šel z lesa.
.jpg "Sýkora uhelníček")
.jpg "Sýkora modřinka")
.jpg "Čížek lesní")
Související články a odkazy:
Jelení říje na Šumavě.
Dovolená s kulíškem.
Konec zimy na Šumavě.