Květnatec Archerův je zajímavá houba na kterou u nás můžeme narazit od května do listopadu. Jde o přistěhovalce z oblasti Austrálie, Nového Zélendu a Tasmánie. Do Evropy byl zavlečen pomocí výtrusů společně s ovčí vlnou a bavlnou během první světové války. První nález v Evropě je z roku 1914 z Francie z Vogéz. U nás byl poprvé určen v roce 1963 v jižních Čechách. Na Vsetínsku pak v roce 1986 a v současné době ho lze nalézt na stovkách lokalit po celém okrese.
Jde o saprofytickou houbu, která roste na humózní půdě nebo na velmi trouchnivém dřevě. Potřebuje vyšší vlhkost substrátu a mikroklimatu a částečné zastínění. U nás ji můžeme nalézt zejména v teplých listnatých a smíšených lesích s mírně kyselou půdou. Ale také na okrajích luk v travnatém porostu nebo v bytové zástavbě přímo na zahradách.
Plodnice vyrůstá z vajíčka (2,5 - 6 cm v průměru), které má šedou až hnědavou barvu a k substrátu je přichyceno několika kořínky fialové barvy. Během dozrávání se plodnice otevírají a svým tvarem připomínají mořskou hvězdici, chobotnici či kašpárkovu čepici. Mívají 4 až 7 ramen, která jsou červená a 4 až 15 cm dlouhá. Zpočátku jsou na koncích mezi sebou spojená, postupně se oddělí a poměrně brzy se rozpadají (několik málo hodin). Ramena jsou pokryta hnědými až černými skvrnkami nepříjemně páchnoucího slizu, kterým na sebe lákají hmyz, především mouchy. Ty pak přenášejí spóry dále po krajině.
Ve fázi vajíčka jde o jedlou houbu, podobně jako hadovka smrdutá, které je chuťově podobná.
Související články a odkazy:
Květnatec Archerův.
Květnatec na Wikipedii.