18/02/2013Rys ostrovid (Lynx Lynx)

V předchozím článku jsem se věnoval naší největší šelmě, medvědu hnědému. V tomto článku bych se rád zaměřil na dalšího člena velké karpatské trojky a to rysa ostrovida.

 

Rys ostrovid

 

Základní údaje

Český název: rys ostrovid

Vědecký název: Lynx lynx

Délka těla: až 80 - 120 cm, delká ocasu 20 až 25cm

Výška v kohoutku: až 70 cm

Hmotnost: až 18 - 35 kg (pozn.: samice jsou lehčí). Severoamerický a sibiřský poddruh může mít až 50kg.

Potrava: Hlavní potravou rysa je u nás srnec, v létě drobní savci a občas také i ptáci či jejich mláďata. Výjimečně i divoké prasata, jeleni či mufloni (zejména jejich mláďata). Rys najednou zkonzumuje pouze 1-2kg potravy.

Dožívá se: 15-17 let (pozn.: v zajetí i o něco déle)

Rozmnožování: říje probíhá v únoru až březnu, březost samice trvá 10 týdnů. V květnu až červnu rodí samice 2 – 4 mláďata, zpravidla v houštinách, skalních dutinách či pod vývratem. Mláďata se rodí slepá, vidět začínají po přibližně 16–17 dnech. Mláďata zůstávají ve společnosti matky až do další říje. Ta je nejdříve krmí a postupně také učí lovit. Pohlavní dospělosti dosahují mladí rysové mezi druhým a třetím rokem života.

 

Rys ostrovid

 

Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící v Evropě. V České republice jsou tři vzájemně izolované populace.

1) Šumava, Novohradské hory a Český les. V letech 1982 – 1989 bylo na české straně vypuštěno celkem 17 jedinců. V 70. letech také na Bavorské straně. To dalo základy současné šumavské populaci, která je bohužel izolována od současné karpatské populace. Tato populace dle odhadů čítá 70 – 80 jedinců.

2) Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky. Tato populace je úzce vázána na Slovenskou. V současné době se početní stavy rysa v Beskydech odhadují na 15 – 20 jedinců.

3) Třetí velmi malá až sporadická populace se nachází na severu republiky v oblasti Jeseníků. Vzhledem k blízkosti Jeseníků a Beskyd předpokládám, že může docházet i k migraci z Beskyd přes Oderské vrchy a tyto populace jsou více méně propojitelné.

Občas je hlášeno i pozorování z jiných oblastí a to především z hor na severu republiky jako například Krkonoše či České Švýcarsko.

Najdeme ho ovšem i jinde na světě, kde tvoří několik poddruhů:

  • rys evropský (L. l. lynx)
  • rys karpatský (L. l. carpathica)
  • rys kavkazský (L. l. orientalis)
  • rys altajský (L. l. isabellinus)
  • rys amurský (L. l. stroganovi)
  • rys východosibiřský (L. l. wrangeli)

U nás a na Slovensku (ale i jinde v Evropě) žije poddruh L. l. carpathica, tedy rys karpatský.

 

Rys ostrovid a Beskydy

V Beskydech rys vymizel koncem 19. století. Poslední kus byl dle historických informací zastřelen v roce 1912 na Travném. Další zprávy o jeho pozorování se začínají objevovat opět po druhé světové válce. V letech 1950 – 1960 se v povodí Rožnovské Bečvy vyskytovalo pravděpodobně 3 – 5 rysů. Jeho stavy se postupně zvyšovaly až na odhadovaných 25 – 35 kusů v roce 1958. Bohužel, díky povolenému, ale i nezákonnému odstřelu, rysí populace v Beskydech během 70. let klesla téměř na nulu. Postupné obnovení populace proběhlo v 80. letech a jeho stavy od té doby více méně kolísají. Velký vliv na jeho početnost má bohužel i v dnešní době nezákonný odstřel a také turistický ruch. Stav jeho populace v Beskydech je také vázaný na velikosti populace na Slovensku.

 

Rys ostrovid

 

Pobytové znaky

Rys je aktivní především za soumraku a v noci, to znamená, že jeho přímé pozorování je spíše výjimkou, ale stává se hlavně v období páření (leden - březen), kdy jsou aktivní i za dne.
Kromě přímého pozorování lze přítomnost rysa prokázat hlavně pobytovými znaky. Mezi ty nejčastější patří stopy, rysí trus (v zimě i moč na sněhu – lze potvrdit DNA rozborem) a odrapy na stromech, o které se rys opře a obrušuje si drápy, tak jako to můžeme pozorovat u kočky domácí.
Stejně jako kočka rys zpravidla trus zahrabává a odrapy můžou lehce ujít naší pozornosti. Takže jedním z nejčastějších pobytových znaků, na které u rysa narazíme, jsou stopy. Hlavně pak v zimních měsících, kdy je dostatečná sněhová pokrývka. Nejideálnějším obdobím je pak únor a březen, kdy probíhá říje a zvířata jsou více aktivní. Dalším pobytovým znakem můžou být i zbytky kořisti.

 

Rys ostrovid
Srna strhnutá rysem (Vsetínské vrchy). Rys spořádá najednou 1-2kg potravy. V následujících dnech se ke kořistí zpravidla vrací. Pokud je ovšem vyrušen, už se zpravidla nevrací a je nucen lovit znovu. Někdy se kořist snaží zamaskovat sněhem nebo větvemi, někdy ji vytáhne i na menší strom.

 

 

Rozdíly stop rysa ostrovida a psa domácího

V terénu může občas dojít k záměně stop rysa ostrovida se stopami psa domácího. Hlavně v případě, že otisk stopy není až tak kvalitní anebo je už staršího data. V následujících bodech jsem shrnul podstatné určovací znaky, kterými se řídím já.

 

1. VELIKOST

Rys ostrovid
Velikost rysí stopy je 6 - 10cm jak na délku tak na šířku. Přední otisk je oválnější, zadní protáhlejší.

 

 

2. TVAR PATNÍHO MOZOLU (DLAŇOVÝ POLŠTÁŘEK)

Rys ostrovid
Patní mozol je u rysa mírně prohlý nebo rovný.

 

Rys ostrovid
U psa je patní mozol jasně vypouklý.

 

 

3. DRÁPY

Rys ostrovid
U psa jsou zpravidla jasně vidět drápy u rysa nikoli. Neplatí ale vždy. Viděl jsem i u jasné rysí stopy známky drápů. Například na čerstvém sněhu, který napadl na zledovatělou krustu starého sněhu. Rys také může vytáhnout drápy při skoku, či v prudkém svahu.

 

 

4. TVAR KRAJNÍCH POLŠTÁŘKŮ

Rys ostrovid
U rysa jsou krajní polštářky oválné.

 

Rys ostrovid
Kdežto u psa mají náznak či jasný tvar trojúhelníku.

 

 

5. SKLON KRAJNÍCH POLŠTÁŘKŮ

Rys ostrovid
Krajní polštářky bývají u rysa rovnoběžné.

 

Rys ostrovid
U psa mají sklon ve tvaru V.

 

Rys ostrovid
Občas můžeme i u rysa najít stopu s krajními polštářky ve tvaru V. To platí zejména v hlubším sněhu, kdy rys roztáhne prsty a tlapka mu slouží jako sněžnice.

 

 

6. STOPNÍ DRÁHA

Rys ostrovid
Dalším znakem může být také stopní dráha. Rys zpravidla postupuje v terénu v delších přímkách. Projde se např. po padlém kmeni či vyskočí na pařez nebo větší kámen a rozhlíží se. Tak se pes většinou nechová. Pes pobíhá, mění směr a kde co očichává. Ale i toto není 100% pravidlo.

 

Rys ostrovid
Starší stopní dráha v tajícím sněhu.

 

Pokud byste našli stopu, která by vám stopu rysa připomínala a nebyli byste si jisti, pošlete mi fotku a pokusím se pomoci s určením.

 

Rys ostrovid

 

Rys ostrovid

 

 

Související odkazy:
Rys ostrovid na Wikipedii.
Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy.
Rys na Šelmy.cz.

Rys na Biolib.cz.

 


Komentáře k článku

Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
WWW: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Informace o pozorování živočichů v CHKO Beskydy Východy a západy slunce a měsíce
Poslední komentáře:
Pavel OV.
20/01/2019

Tak to je pecka. Super!
Jitka
20/11/2018

Kouzelné fotky. Určitě nezapomenutelný a silný zážitek.
Radek
16/11/2018

Fotky z řeky paráda! Moc povedené.
Jana M.
13/11/2018

Nádherné fotky Radomíre! Závodím zážitek. Jana
Jirsa
23/10/2018

Hoj Honzo. Díky!