V Karpatech můžeme narazit na tři velké šelmy. A to na medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. Já jim říkám karpatská velká trojka. V tomto článku se zaměřím na největší z těchto šelem a to medvěda hnědého.
Základní údaje
Český název: medvěd hnědý
Vědecký název: Ursus arctos
Délka těla: 2 – 4 m
Výška v kohoutku: 87 - 126cm
Hmotnost: 100 - 800 kg (pozn.: medvědi na Slovensku či u nás v Beskydech nedosahují maximálních rozměrů a váhy). Medvědi obecně nejvyšší váhy dosahují před zimou, kdy se vykrmují, aby si vytvořili tukové zásoby na přezimování.
Potrava: medvěd hnědý je všežravec, přes 90% jeho potravy tvoří rostlinná potrava (plody, kořínky, houby, různé rostliny) a zbytek živočišná potrava (jako larvy hmyzu, hmyz, ryby, savce různé velikosti), ale nepohrdne ani zbytky potravy po jiné šelmě a velice rád vyhledává med lesních včel. Složení potravy je variabilní dle jednotlivých světových lokalit jeho výskytu.
Dožívá se: 20-30 let (pozn.: v zajetí i kolem 50 let)
Rozmnožování: páření (medvědí říje) probíhá od května do července, zpravidla květen – červen, kdy samci podnikají rozsáhlé výpravy a hledají samice. Samice má utajenou (latentní) březost, kdy se zastaví vývoj v časném zárodečném stádiu. Mláďata se pak rodí po 6-8 měsíční březosti během zimního spánku.
Medvěd hnědý je největší evropská šelma a jeho výskyt je potvrzováni i v České republice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Najdeme ho ovšem i jinde na světě, kde tvoří několik poddruhů:
- medvěd kodiak (U. arctos middendorffi)
- medvěd grizzly (U. arctos horribillis)
- medvěd brtník (U. arctos arctos)
- medvěd kamčatský (U. a. beringianus)
- medvěd kalifornský (U. a. californicus)
- medvěd aljašský (U. a. gyas)
- medvěd plavý (U. a. isabellinus)
- medvěd východosibiřský (U. a. jeniseensis)
- medvěd ussurijský (U. a. lasiotus)
- medvěd kavkazský (U. a. meridionalis)
- medvěd západokanadský (U. a. pervagor)
- medvěd tibetský (U. a. pruinonsus)
- medvěd syrský (U. a. syriacus)
U nás a na Slovensku (ale i jinde v Evropě) žije poddruh U. arctos arctos, tedy medvěd brtník. Brtníci nejsou svou velikostí a váhou takoví rekordmani jako třeba jejich protějšci na Aljašce či na Kamčatce, kde dosahují běžné váhy kolem 650kg i více. Na Slovensku i u nás medvědi dosahují váhy od 120kg do 200-250kg u starších samců a výjimečně i více. Pojmenování brtník vzniklo ze staročeského slova brť = dutina, protože medvědi rádi vybírají dutiny starých stromů s hnízdy lesních včel.
Medvěd hnědý a Beskydy
Původní populace byla v Beskydech vyhubena koncem 19. století. Poté na necelých 100 let naše lesy o tuto šelmu přišly. Návrat se konal až koncem 20. století a to díky rostoucí populaci na Slovensku. Do Beskyd se dostávají především mladší jedinci, kteří jsou vytlačováni staršími medvědy z jejich teritorií.
První pozorování pocházejí z počátku 70. let z oblasti Kněhyně, Kamenárky v Moravskoslezských Beskydech a v oblasti Makyty v Javorníkách. Od těchto let se pozorování více či méně opakují s různých částí Beskyd i Javorníků. Nejznámější je asi tzv. Míša z Brodské, který v roce 2000 způsoboval časté škody na na včelstvech a hosopadářských zvířatech a tak bylo rozhodnuto o jeho odchycení a umístění do ZOO v Chomutově, odkud díky lidské chybě utekl a na útěku byl bohužel odstřelen. Dalším známým medvědem byl mladý medvěd, který se v loňském roce několik týdnů pohyboval v okolí Hostašovic (poblíž Krhové), kde byl i zaznamenán bezpečnostními kamerami při pokusu překonat plot vojenského skladu.
Pobytové znaky
V obydlených oblastech a v oblastech s turistickým ruchem je medvěd hnědý aktivní převážně za tmy. Za dne ho můžeme vidět častěji v období říje, kdy hlavně aktivita medvědích samců značně narůstá a dochází k častějším pozorování i velkých dospělých jedinců, kteří jsou jinak velmi opatrní a málokdy vycházejí za dne.
Kromě přímého pozorování lze přítomnost medvěda prokázat pobytovými znaky. Mezi ty nejčastější patří stopy, medvědí trus a tzv. medvědí stromy o které si medvědi "drbou" svá záda.
.jpg "Medvěd hnědý")
Jak to chodí u takového medvědího stromu můžete vidět na záznamu z fotopasti:
Zdroj: Fatranský spolok (YouTube)
Ač se to nezdá, medvědi jsou velmi zdatnými běžci. Dokáží vyvinout rychlost až 45 km/h. Takovou rychlost nedosáhnou ani šampioni v běhu na 100m, takže před medvěděm raději neutíkat. Nemá to smysl. Při náhodném setkání je nejlepší řešení odvrátit zrak od medvěda a pomalu se od něj vzdálit.
Související odkazy:
V krajině medvědů.
V krajině medvědů II.
NP Malá Fatra.
Fatranský spolok.
Medvěd hnědý na Wikipedii.