12/01/2013Medvěd hnědý (Ursus arctos)

V Karpatech můžeme narazit na tři velké šelmy. A to na medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. Já jim říkám karpatská velká trojka. V tomto článku se zaměřím na největší z těchto šelem a to medvěda hnědého.

 

Medvěd hnědý

 

 

Základní údaje


Český název: medvěd hnědý

Vědecký název: Ursus arctos

Délka těla: 2 – 4 m

Výška v kohoutku: 87 - 126cm

Hmotnost: 100 - 800 kg (pozn.: medvědi na Slovensku či u nás v Beskydech nedosahují maximálních rozměrů a váhy). Medvědi obecně nejvyšší váhy dosahují před zimou, kdy se vykrmují, aby si vytvořili tukové zásoby na přezimování.

Potrava: medvěd hnědý je všežravec, přes 90% jeho potravy tvoří rostlinná potrava (plody, kořínky, houby, různé rostliny) a zbytek živočišná potrava (jako larvy hmyzu, hmyz, ryby, savce různé velikosti), ale nepohrdne ani zbytky potravy po jiné šelmě a velice rád vyhledává med lesních včel. Složení potravy je variabilní dle jednotlivých světových lokalit jeho výskytu.

Dožívá se: 20-30 let (pozn.: v zajetí i kolem 50 let)

Rozmnožování: páření (medvědí říje) probíhá od května do července, zpravidla květen – červen, kdy samci podnikají rozsáhlé výpravy a hledají samice. Samice má utajenou (latentní) březost, kdy se zastaví vývoj v časném zárodečném stádiu. Mláďata se pak rodí po 6-8 měsíční březosti během zimního spánku.

 

Medvěd hnědý
Medvědi zimují v různých úkrytech - brlozích. Například malé jeskyně, jako je na obrázku nebo pod nějakým vývratem nebo převisem. Jeden mladý medvěd na Malé Fatře třeba zazimoval i ve starém vykotlaném stromě. Medvěd nespí tvrdě celou zimu. Při oteplení a během mírné zimy vylézá i mimo brloh a můžeme ho zastihnout i na sněhu.

 


Medvěd hnědý je největší evropská šelma a jeho výskyt je potvrzováni i v České republice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Najdeme ho ovšem i jinde na světě, kde tvoří několik poddruhů:

  • medvěd kodiak (U. arctos middendorffi)
  • medvěd grizzly (U. arctos horribillis)
  • medvěd brtník (U. arctos arctos)
  • medvěd kamčatský (U. a. beringianus)
  • medvěd kalifornský (U. a. californicus)
  • medvěd aljašský (U. a. gyas)
  • medvěd plavý (U. a. isabellinus)
  • medvěd východosibiřský (U. a. jeniseensis)
  • medvěd ussurijský (U. a. lasiotus)
  • medvěd kavkazský (U. a. meridionalis)
  • medvěd západokanadský (U. a. pervagor)
  • medvěd tibetský (U. a. pruinonsus)
  • medvěd syrský (U. a. syriacus)

U nás a na Slovensku (ale i jinde v Evropě) žije poddruh U. arctos arctos, tedy medvěd brtník. Brtníci nejsou svou velikostí a váhou takoví rekordmani jako třeba jejich protějšci na Aljašce či na Kamčatce, kde dosahují běžné váhy kolem 650kg i více. Na Slovensku i u nás medvědi dosahují váhy od 120kg do 200-250kg u starších samců a výjimečně i více. Pojmenování brtník vzniklo ze staročeského slova brť = dutina, protože medvědi rádi vybírají dutiny starých stromů s hnízdy lesních včel.

 

Medvěd hnědý a Beskydy

Původní populace byla v Beskydech vyhubena koncem 19. století. Poté na necelých 100 let naše lesy o tuto šelmu přišly. Návrat se konal až koncem 20. století a to díky rostoucí populaci na Slovensku. Do Beskyd se dostávají především mladší jedinci, kteří jsou vytlačováni staršími medvědy z jejich teritorií.
První pozorování pocházejí z počátku 70. let z oblasti Kněhyně, Kamenárky v Moravskoslezských Beskydech a v oblasti Makyty v Javorníkách. Od těchto let se pozorování více či méně opakují s různých částí Beskyd i Javorníků. Nejznámější je asi tzv. Míša z Brodské, který v roce 2000 způsoboval časté škody na na včelstvech a hosopadářských zvířatech a tak bylo rozhodnuto o jeho odchycení a umístění do ZOO v Chomutově, odkud díky lidské chybě utekl a na útěku byl bohužel odstřelen. Dalším známým medvědem byl mladý medvěd, který se v loňském roce několik týdnů pohyboval v okolí Hostašovic (poblíž Krhové), kde byl i zaznamenán bezpečnostními kamerami při pokusu překonat plot vojenského skladu.

 

Pobytové znaky

V obydlených oblastech a v oblastech s turistickým ruchem je medvěd hnědý aktivní převážně za tmy. Za dne ho můžeme vidět častěji v období říje, kdy hlavně aktivita medvědích samců značně narůstá a dochází k častějším pozorování i velkých dospělých jedinců, kteří jsou jinak velmi opatrní a málokdy vycházejí za dne.
Kromě přímého pozorování lze přítomnost medvěda prokázat pobytovými znaky. Mezi ty nejčastější patří stopy, medvědí trus a tzv. medvědí stromy o které si medvědi "drbou" svá záda.

 

Medvěd hnědý
Otisk přední tlapy.

 

Medvěd hnědý
Otisk zadní tlapy.

 

Medvěd hnědý
Zadní tlapa.

 

Medvěd hnědý
Stopní dráha medvěda na sněhu. Délka zadní tlapy 20cm, lokalita Poľana (Slovensko).

 

Medvěd hnědý
Medvědi se často na podzim stahují do podhůří hor, kde dozrávají jablka a kukuřice. Jejich oblíbené pochoutky na doplnění tukových zásob na zimu.

 

Medvěd hnědý
Když se pak přecpe jablky vypadá jeho trus takto. Tento byl vyfocen jen pár metrů od stromu na předcházející fotce.

 

Medvěd hnědý
A takto vypadá medvědí trus po návštěvě kukuřičného pole.

 

Medvěd hnědý
Medvědí trus na konci zimy. V tomto období (po probuzení) se medvědi živí především nalezenými mršinami.

 

Medvěd hnědý
Medvědí strom s odrapy od medvěda. Často lze takovýto strom nalézt na okraji turistických chodníků. Ve smůle můžete najít přilepené medvědí chlupy. Medvěd se chytí předníma tlapama za strom a zuby vykouše kůru. Pak se otočí a vestoje se drbe o narušená místa na stromě.

 

 

Jak to chodí u takového medvědího stromu můžete vidět na záznamu z fotopasti:

Zdroj: Fatranský spolok (YouTube)

 

 

Medvěd hnědý
Medvědi také hledají potravu v starých tlejících stromech. Hlavně larvy dřevokazných brouků.

 

Medvěd hnědý

 

Medvěd hnědý
Někdy můžeme najít také odrapy na loveckých chatách. Některé teorie říkají, že si tak medvědi značí své teritorium. Nevím, já se spíše přikláním k názoru, že zde hledají potravu, tak jako v případě torz starých stromů.

 

Medvěd hnědý
Medvědí brloh vyhloubený v dutině javoru klenu.

 

Medvěd hnědý
Detail vnitřku brlohu. Je vystlaný suchou trávou a zbytky dřevěných odštěpků.

 

 

Ač se to nezdá, medvědi jsou velmi zdatnými běžci. Dokáží vyvinout rychlost až 45 km/h. Takovou rychlost nedosáhnou ani šampioni v běhu na 100m, takže před medvěděm raději neutíkat. Nemá to smysl. Při náhodném setkání je nejlepší řešení odvrátit zrak od medvěda a pomalu se od něj vzdálit.

 

Medvěd hnědý
Medvěd hnědý v běhu na ISO6400 o půl desáté večer.

 

 

Související odkazy:
V krajině medvědů.

V krajině medvědů II.

NP Malá Fatra.

Fatranský spolok.

Medvěd hnědý na Wikipedii.


Komentáře k článku

Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
WWW: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Informace o pozorování živočichů v CHKO Beskydy Východy a západy slunce a měsíce
Poslední komentáře:
Pavel OV.
20/01/2019

Tak to je pecka. Super!
Jitka
20/11/2018

Kouzelné fotky. Určitě nezapomenutelný a silný zážitek.
Radek
16/11/2018

Fotky z řeky paráda! Moc povedené.
Jana M.
13/11/2018

Nádherné fotky Radomíre! Závodím zážitek. Jana
Jirsa
23/10/2018

Hoj Honzo. Díky!