Jasoně červenookého řadíme do čeledi otakárkovitých a v České republice jde o největší druh motýla, se kterým se můžeme ve volné přírodě setkat. Je to větší rodově příbuzný jasoně dymnivkového. Žije v alpínkých ekosystémech na horských skalnatých loukách s výskytem hostitelské rostliny. Bohužel během 20. století jeho původní přirozená populace vyhynula. Poslední exemplář byl nalezen v roce 1935 poblíž Znojma. V 80. létech byla v rámci reintrodukčního programu vysazena nová populace (původem ze Slovenska - Strážovské vrchy) v oblasti vápencových lomů ve Štramberku kde na něj můžeme narazit dodnes. Podobná situace s vymizením jasoňů byla zaznamenána i v jiných státech Evropy a tak podobné repatriační programy byly realizovány například v Polsku či Bavorsku. Popualce ve Štramberku kolísá zpravidla dle roku od desítek kusů po stovky vyjímečně přes tisíc.
Jako většina motýlů je i jasoň heliofilní druh, takže jeho typický třepetavý let (zejména u samiček) lze spatřit za slunečných letních dní. Odtud také jeho druhový latinský název apollo (Apolón = řecký bůh Slunce a světla). Jako všichni motýli prochází dokonalou proměnou. To znamená čtyřmi životními cykly - vajíčko, housenka, kukla a imágo (dospělec).
Základní údaje
Český název: jasoň červenooký
Vědecký název: Parnassius apollo
Rozpětí křídel: 7-8,4 cm (některé prameny uvádějí až 9 či 10cm)
Délka housenky: do cca 50-52mm
Zbarvení: Přední bílé křídla s až průsvitnými okraji a přibližně 10-12 černými skvrnami. Zadní křídla bílá s již menším průsvitným lemem a čtyřmi červenými skvrnami s bílou tečkou černě lemovanými.
Hostitelské rostliny: rozchodníky (Sedum) především rozchodník bílý
Výskyt housenky: duben-červen
Výskyt imaga (motýla): červen-srpen
Mapa rozšíření jasoně červenookého
.jpg "Jasoň červenooký")
Hostitelské rostliny
Housenky se živí rozchodníky a to především rozchodníkem bílým (Sedum album). Housenky ve vyšším instaru také rozchodníkem velkým (Hylotelephium maximum).
Rozmnožování - páření
Jde o monocyklický druh motýla. To znamená, že má jednu generaci za rok. Na lokalitě se nejdříve objevují vylíhnutí samečci. Po několika dnech se objeví také samičky, kterých bývá poměrně méně. Samičky krátce po vylíhnutí usednou na květ či vegetaci a "vyčkávají" přílet samečka, který samičky vyhledává zrakem a možná zde také hraje svou roli chemie (feromony). Pokud samička z nějakého důvodu samečkovi neuteče dojde ke spojení. To může trvat 7-8 hodin a během této doby je sameček letargický a v podstatě nehybný. Samička jej může tahat i za sebou po vegetaci a byly dokonce pozorovány i případy kdy se samečkovi zaklesla hlavička o vetvičku a samička usilovným taháním samečkovi hlavičku utrhla. Byly pozorovány i samičky s utrženými konci zadečků samečků. Naštěstí samičky mají pohlavní otvor a otvor pro kladení vajíček odděleně, takže i taková samička může klást vajíčka. Po oplodnění se samičce kolem pohlavního otvoru vytváří vzhledově voskový útvar zvaný sphragis, který zabraňuje dalšímu oplodnění.
Vajíčka klade samička cca 1-2 dny po oplodnění poblíž hostitelských rostlin či přímo na ně. Z malé části vajíček se housenky vylíhnou ještě koncem léta a přezimují ve stádiu druhého instaru. Ze zbylé části vajíček se vylíhnou housenky až koncem března či v dubnu další rok.
Housenka je heliofilní stejně jako dospělá imaga. Roste v pěti instarech a konečné délky dorůstá přibližně koncem května/začátkem června kdy se zakuklí v kamenné suti, škvírách mezi kameny apod. Přeměna na kuklu trvá přibližně čtyři dny.
Po čtyřech až šesti týdnech se dle podmínek líhnou imaga - dospělí motýli a celý cyklus se opakuje :o)
Jasoň červenooký je kriticky ohrožený druh a zaslouží si svou pozornost a ochranu vhodných lokalit všude v Evropě, kde se ještě vyskytuje. To znamená radikální odlesnění vhodných biotopů, zavedeního extenzivního pasení koz zejména na okraji lokalit s ponecháním nedopasků jako jsou bodláky a pcháče, ale také ochranu před sběrateli.
Ve spojitosti s jasoněm a Štramberkem bych rád vzpomenul osobu Jana Lukáška, který byl v letech 1982 – 1994 předsedou ZO ČSOP Apollo ve Štramberku. Od počátku 80. let se intenzivně zabýval otázkou repatriace jasoně červenookého. Repatriace jasoně byla jedinečným úspěchem v rámci celé Evropy a vyvolala zájem odborných kruhů. V letech 1999 – 2001 byl odborným garantem svazového programu ČSOP Jasoň červenooký a ostatní ohrožení motýli. Za úspěch při repatriaci jasoně byl odměněn cenou Josefa Velka (1999) a cenou Jana Šmardy (2000).
Zdroje a související odkazy:
Jasoň červenooký na Wikipedii.
Jasoň červenooký na Lepidoptera.cz
Jasoň červenooký na Biolib.cz.
Rozchodníky na KvetenaCR.cz.
Rozchodník bílý na Botany.cz.
Motýli, edice Průvodce přírodou, 1996.