06/07/2012Jasoň červenooký (Parnassius apollo)

Jasoně červenookého řadíme do čeledi otakárkovitých a v České republice jde o největší druh motýla, se kterým se můžeme ve volné přírodě setkat. Je to větší rodově příbuzný jasoně dymnivkového. Žije v alpínkých ekosystémech na horských skalnatých loukách s výskytem hostitelské rostliny. Bohužel během 20. století jeho původní přirozená populace vyhynula. Poslední exemplář byl nalezen v roce 1935 poblíž Znojma. V 80. létech byla v rámci reintrodukčního programu vysazena nová populace (původem ze Slovenska - Strážovské vrchy) v oblasti vápencových lomů ve Štramberku kde na něj můžeme narazit dodnes. Podobná situace s vymizením jasoňů byla zaznamenána i v jiných státech Evropy a tak podobné repatriační programy byly realizovány například v Polsku či Bavorsku. Popualce ve Štramberku kolísá zpravidla dle roku od desítek kusů po stovky vyjímečně přes tisíc.

Jako většina motýlů je i jasoň heliofilní druh, takže jeho typický třepetavý let (zejména u samiček) lze spatřit za slunečných letních dní. Odtud také jeho druhový latinský název apollo (Apolón = řecký bůh Slunce a světla). Jako všichni motýli prochází dokonalou proměnou. To znamená čtyřmi životními cykly - vajíčko, housenka, kukla a imágo (dospělec). 

 

Jasoň červenooký

 

 

Základní údaje

Český název: jasoň červenooký

Vědecký název: Parnassius apollo

Rozpětí křídel: 7-8,4 cm (některé prameny uvádějí až 9 či 10cm)

Délka housenky: do cca 50-52mm

Zbarvení: Přední bílé křídla s až průsvitnými okraji a přibližně 10-12 černými skvrnami. Zadní křídla bílá s již menším průsvitným lemem a čtyřmi červenými skvrnami s bílou tečkou černě lemovanými. 

Hostitelské rostliny: rozchodníky (Sedum) především rozchodník bílý 

Výskyt housenky: duben-červen

Výskyt imaga (motýla): červen-srpen

Počte vajíček: dle literatury 80-150

 

 

Mapa rozšíření jasoně červenookého

 

Jasoň červenooký
Kolečky vyznačena místa s historickým výskytem a černý čtvereček je současný výskyt, tedy lokalita Štramberk. Zdroj: www.lepidoptera.cz

 

Jasoň červenooký
Mělo by jít o samečka - užší a chlupatější zadeček.

 

Jasoň červenooký
Mělo by jít o samičku - zadeček má mnohem méně chlupů.

 

 

Hostitelské rostliny

Housenky se živí rozchodníky a to především rozchodníkem bílým (Sedum album). Housenky ve vyšším instaru také rozchodníkem velkým (Hylotelephium maximum).

 

Jasoň červenooký
Rozchodník bílý (Sedum album) v květu. Lokalita Štramberk.

 

Jasoň červenooký
Rozchodník bílý (Sedum album) - detail. Lokalita Štramberk.

 

Jasoň červenooký
Rozchodník velký (Hylotelephium telephium). Lokalita Štramberk.

 

Jasoň červenooký
Rozchodník velký (Hylotelephium telephium). Lokalita Štramberk.

 

 

Rozmnožování - páření

Jde o monocyklický druh motýla. To znamená, že má jednu generaci za rok. Na lokalitě se nejdříve objevují vylíhnutí samečci. Po několika dnech se objeví také samičky, kterých bývá poměrně méně. Samičky krátce po vylíhnutí usednou na květ či vegetaci a "vyčkávají" přílet samečka, který samičky vyhledává zrakem a možná zde také hraje svou roli chemie (feromony). Pokud samička z nějakého důvodu samečkovi neuteče dojde ke spojení. To může trvat 7-8 hodin a během této doby je sameček letargický a v podstatě nehybný. Samička jej může tahat i za sebou po vegetaci a byly dokonce pozorovány i případy kdy se samečkovi zaklesla hlavička o vetvičku a samička usilovným taháním samečkovi hlavičku utrhla. Byly pozorovány i samičky s utrženými konci zadečků samečků. Naštěstí samičky mají pohlavní otvor a otvor pro kladení vajíček odděleně, takže i taková samička může klást vajíčka. Po oplodnění se samičce kolem pohlavního otvoru vytváří vzhledově voskový útvar zvaný sphragis, který zabraňuje dalšímu oplodnění.
Vajíčka klade samička cca 1-2 dny po oplodnění poblíž hostitelských rostlin či přímo na ně. Z malé části vajíček se housenky vylíhnou ještě koncem léta a přezimují ve stádiu druhého instaru. Ze zbylé části vajíček se vylíhnou housenky až koncem března či v dubnu další rok.
Housenka je heliofilní stejně jako dospělá imaga. Roste v pěti instarech a konečné délky dorůstá přibližně koncem května/začátkem června kdy se zakuklí v kamenné suti, škvírách mezi kameny apod. Přeměna na kuklu trvá přibližně čtyři dny.
Po čtyřech až šesti týdnech se dle podmínek líhnou imaga - dospělí motýli a celý cyklus se opakuje :o)

 

 

Jasoň červenooký
K páření může docházet na zemi. Na pravé straně samec, vlevo samice.

 

 

Jasoň červenooký
Nebo samička táhne samečka po vegetaci a sameček za ní jen bezvládně visí.

 

 

Jasoň červenooký

 

 

Jasoň červenooký
Sameček dole. Jeho tělíčko je znatelně chlupatější než je tělíčko samičky.

 

 

Jasoň červenooký
Housenka jasoně roste v pěti instarech a konečné délky dorůstá přibližně koncem května/začátkem června. 

 

 

Jasoň červenooký
Housenka na živné rostlině rozchodníku velkém.

 

 

Jasoň červenooký
Housenka na rozchodníku.

 

 

Jasoň červenooký je kriticky ohrožený druh a zaslouží si svou pozornost a ochranu vhodných lokalit všude v Evropě, kde se ještě vyskytuje. To znamená radikální odlesnění vhodných biotopů, zavedeního extenzivního pasení koz zejména na okraji lokalit s ponecháním nedopasků jako jsou bodláky a pcháče, ale také ochranu před sběrateli. 

 

 

Jasoň červenooký
Lom Dolní Kamenárka ve Štramberku (422 m n.m.). Nyní botanická zahrada s arboretem. Společně s těsně navazující Horní Kamenárkou jediná lokalita v ČR kde se v současné době jasoň červenooký vyskytuje.

 

Jasoň červenooký
Detail lomu Horní Kamenárka (450 m n.m.). Tak nějak vypadá vhodný xerotermní biotop stepního charakteru pro rozchodníky a tedy i pro jasoně.

 

Ve spojitosti s jasoněm a Štramberkem bych rád vzpomenul osobu Jana Lukáška, který byl v letech 1982 – 1994 předsedou ZO ČSOP Apollo ve Štramberku. Od počátku 80. let se intenzivně zabýval otázkou repatriace jasoně červenookého. Repatriace jasoně byla jedinečným úspěchem v rámci celé Evropy a vyvolala zájem odborných kruhů. V letech 1999 – 2001 byl odborným garantem svazového programu ČSOP Jasoň červenooký a ostatní ohrožení motýli. Za úspěch při repatriaci jasoně byl odměněn cenou Josefa Velka (1999) a cenou Jana Šmardy (2000).

 

Zdroje a související odkazy:
Jasoň červenooký na Wikipedii.

Jasoň červenooký na Lepidoptera.cz

Jasoň červenooký na Biolib.cz.

Rozchodníky na KvetenaCR.cz.

Rozchodník bílý na Botany.cz.

Motýli, edice Průvodce přírodou, 1996.


Komentáře k článku

29/07/2014 (20:38)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
Zdar Kolego! No sem ostuda. Naposled jsem tam byl s tebou někdy v tom květnu. Nemám info. Ale slíbili jsme Pavlíkovi tu slivovici. Takže je třeba se jen domluvit a přepadnem ho. Chce to jen řidiče :o)
29/07/2014 (20:36)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
Zdravím na Slovensko! Také se tam rád vracím. Aspoň párkrát za rok.
29/07/2014 (09:47)
Tihis
Super kolego, kolik jich tam je letos v roce 2014 ? Urodilo se? =)
29/07/2014 (09:45)
Pavel Tuček
Zdravím zo Slovenska, bol som v Kamenárke 2 krát vždy sa tam zastavím keďrnsom na návšteve u veľmi dobrého priatela z Koprivnice spoločne tam spolu zájdeme a touto cestou tiež pozdravujem p.Pavlíka aj Rudka Schneidera.rnJe to tam perfektne zariadené aj pre jasone ale aj ako botanická záhrada čo rnlen dokazuje že keď je chuť a snaha ludí dá sa spraviť veľa dobrých a užitoč -rnných vecí pre prírodu a teraz je tam v lete čo pozerať.
08/09/2012 (20:26)
Pavel Tuček
Zdravím zo Slovenska, bol som v Kamenárke 2 krát vždy sa tam zastavím keďrnsom na návšteve u veľmi dobrého priatela z Koprivnice spoločne tam spolu zájdeme a touto cestou tiež pozdravujem p.Pavlíka aj Rudka Schneidera.rnJe to tam perfektne zariadené aj pre jasone ale aj ako botanická záhrada čo rnlen dokazuje že keď je chuť a snaha ludí dá sa spraviť veľa dobrých a užitoč -rnných vecí pre prírodu a teraz je tam v lete čo pozerať.
07/07/2012 (15:54)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
Zdravím kolego. Pan Pavlík (místní správce) říkal že středně, odhadem 300ks :o) Byly roky kdy jich bylo i více jak tisíc. V roce 2000 odhadem snad 1400.
07/07/2012 (14:58)
Tihis
Super kolego, kolik jich tam je letos? Urodilo se? =)


Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
WWW: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Informace o pozorování živočichů v CHKO Beskydy Východy a západy slunce a měsíce
Poslední komentáře:
Pavel OV.
20/01/2019

Tak to je pecka. Super!
Jitka
20/11/2018

Kouzelné fotky. Určitě nezapomenutelný a silný zážitek.
Radek
16/11/2018

Fotky z řeky paráda! Moc povedené.
Jana M.
13/11/2018

Nádherné fotky Radomíre! Závodím zážitek. Jana
Jirsa
23/10/2018

Hoj Honzo. Díky!