18/08/2011Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Mlok patří k mým oblíbeným živočichům a mám radost z každého setkání s tímto obojživelníkem v naší přírodě, Beskydech zejména. V mládí jsem ho pravidelně potkával i u nás na Rysové kolem potůčků a u cest, ale v posledních letech se jeho výskyt na této lokalitě výrazně snížil a vídávám ho jen velmi sporadicky. Jde o nočního živočicha, kterého lze také spatřit za deště či chladnějšího a vlhkého počasí. Jeho aktivita je také vyšší v období páření během března až dubna. V ČR jde o silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

 

Mlok skvrnitý

 


Základní údaje

Český název: mlok skvrnitý

Vědecký název: Salamandra salamandra s několika poddruhy

Délka těla včetně ocasu: 20-28 cm

Zbarvení: dospělý jedinec má černé zbarvení s nápadnými žlutými skvrnami po těle (s menšími odchylkami do oranžové až červené barvy dle poddruhu)

Potrava: hmyz, žížaly, slimáci, pavouci a jiní drobní bezobratlí

Rozmnožování: koncem léta, na podzim samec oplodní samičku (odloží spermatofor, který samice nasaje do kloaky). V těle samice se pak vyvíjejí larvy (20-30 některé zdroje uvádějí 40-70), které samice na jaře porodí do vhodných míst v potocích. Dospívá ve 3. až 4. roce života. V přírodě se dožívá cca 20 let.

 

Mlok skvrnitý
Larva mloka. Foceno 11/6/2011, lokalita Zákopčí.

 

Mlok skvrnitý
Začátek metamorfózy. Jako první uvidíme nápadně, jasně žluté, kořeny nohou u těla.

 

Mlok skvrnitý
Postupně dochází k metamorfóze. Na obrázku larva koncem srpna. Žábry už nejsou téměř vidět a larva je stále více podobná dospělému jedinci. Lokalita Pindula.

 

Mločí jed - salamandrin

Již výstražné (aposematické) zbarvení mloka naznačuje, že může být pro některé živočichy nebezpečný. Mlok má za očima žlázy ze kterých vyměšuje jed salamandrin. Tento jed není pro člověka nebezpečný a komplikace může způsobit když se dostane např. do očí či na pokožku u citlivých osob (např. pálení v očích či svědění na kůži). Větší komplikace může způsobit menším živočichům jako jsou svalové křeče, problémy s dýcháním a tím odradí případného útočníka, popř. „paralyzuje“ kořist.

 

Mlok skvrnitý a Beskydy

Beskydech se vyskytuje především ve středních a vyšších polohách v listnatých a smíšených lesích. Místy chybí zcela, místy je jeho výskyt „hojnější“. V larválním stádiu je vázán na čisté malé vodní toky jako jsou horské potůčky, studánky, apod. Za poslední desetiletí došlo k výraznému snížení jeho početnosti jak v Beskydech tak v celé České republice. To je také důvod proč se snažím o zmapování tohoto druhu v Beskydech. V sekci Informace o pozorování živočichů v CHKO Beskydy můžete najít detaily. Jeho aktivitu jsem zaznamenal již od druhé půli března a poslední záznamy co mám končí začátkem listopadu.

 

Mlok skvrnitý
Ztrouchnivělé a rozpadající se kmeny stromů ležící na zemi jsou ideálním místem pro mloky. Uchovávají vlhkost a při vyrušení je zde mnoho míst kam se rychle schovat.

 

Mlok skvrnitý
Při vyrušení mlok rychle mizí někam pod spadané listí nebo mezi kameny, kořeny nebo do nějaké díry v zemi.

 

Mlok natočený 28/5/2011 na Rysové, Rožnov p.R. Natočeno NIKON COOLPIX S3000.

 

 

Focení mloka

Vyfotit dobře mloka není vždy jednoduché. Důvodem jsou zpravidla špatné světelné podmínky, hlavně díky převážné aktivitě v noci a za deštivého/zamračeného počasí. Dále pak jeho plachost. Když totiž mlok zaznamená ve své blískoti pohyb, rychle mizí pod nejbližší listí či do nějaké skulinky mezi kameny či kořeny nebo se "zavrtá" do ztrouchnivělého kmenu aby se skryl.

Jde o vzácného živočicha se kterým by se nemělo nijak manipulovat nebo ho přenášet na jiné místo než je jeho přirozený výskyt. Je to obojživelník a tak musí mít neustále vlhkou pokožku. Je také citlivý na velké změny teplot, takže bychom mu mohli i ublížit, např. při přemístění na vyhřáté, sluncem osvětlené místo. To je taky důvod proč mloka neuvidíte, když je vyšší teplota, zpravidla nad 20°C.

Většinou tedy není čas chystat stativ a v klidu si nastavit vše potřebné, na focení je jen malá chvilka, než se mlok rozhodne a někam zaleze. Určitě by bylo dobré použít i polarizační filtr, jelikož mlokova kůže je černá a vlhká a tak vrhá odlesky. Tento filtr nám, ale zase na druhou stranu prodlouží expozici a tak ho buď oželíme nebo třeba nastavíme vyšší ISO a fotíme z ruky. Clonu u ohniskové vzdálenosti kolem 50mm bych nastavil kolem 5,6 - 6,7 u objektivu 105mm tak  8 - 11.
Určitě vhodné je použít polarizační filtr při focení larev pod vodou (použito u fotky larvy výše). Většinou není problém v klidu si nachystat stativ a vše potřebné. Pokud neděláme výrazně prudké pohyby a k tůňce/potůčku se přiblížíme pomalu larvy zůstanou na místě a v případě, že zmizí pod spadané listí ve vodě nebo do nějakého úkrytu máme velkou šanci, že po nějakém krátkém čase vylezou.

 

Mlok skvrnitý
Pokud nemáte možnost si vyfotit mloka v přírodě je zde příležitost v ZOO Zlín kde je centrum na odchov těchto živočichů. Tato fotka vznikla právě tam.

 


Zdroje a odkazy:
Mlok skvrnitý na Bilobu.

Mlok skvrnitý na Wikipedii.

Jan Pavelka, Jiří Trezner a kolektiv. Příroda Valašska, 2001
Sobota s mloky.


Komentáře k článku

09/04/2017 (23:38)
Akasha
já je do ruky vzala několikrát a nikdy nic, ruce jsem si pak nemyla.. omylem mi včera jeden vlez do kolny a mám tu velké psy, dala jsem ho do bezpečí tam, kde vím, že bydlí.. loni jsem bohužel našla jednoho přejetého autem na místní cestě:(
17/05/2015 (22:23)
Jirka
Zdravím, jen pro doplnění toho sahání na mloky. Dle zákona je v podstatě jakákoli manipulace nepřípustná, ale z vlastní zkušenosti vím, že mlok se dá přenést při zachování hygieny bez problému, ruce je třeba opláchnout v čisté vodě. To popálení způsobí myslím spíše lidský pot než sucho. Ale také z vlastní zkušenosti vím, že fotografie mloka někde na mechu nebo listí je tisíckrát hezčí než na ruce. Jinak k článku samotnému - super. Pořídit fotku mloka je fakt často vysilující, pořád se ro
12/05/2015 (14:52)
George
Dobře, děkuji za všechny odpovědi, vážím si jich. :-) Mě šlo zkrátka jen o bezpečnost zvířete samotného, abych mu jednoduše nějak neublížil. Přece jen jde o celkově křehké tvorečky. Ještě si to celé rozmyslím. :-)
12/05/2015 (07:00)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
Zdravím, na mloky jsem u nás narazil mnohokrát. Do ruky jsem je ale nikdy nebral, takže nemám zkušenost. R.
11/05/2015 (20:24)
George
Děkuji za informace, jako zájemce o herpetofaunu jsem si toho ale vědom. Pokud bych však chtěl například mloka vyfotografovat na své ruce, stačilo by polít si ji vodou, nechat si ho na dlani několik vteřin a poté okamžitě opatrně vrátit zpátky tam, kde jsem ho našel? Pokud ne, neudělám to, uvědomuji si, že bezpečnost zvířete je mnohem důležitější než nějaký "zážitek". :-)
11/05/2015 (20:16)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
.. ani bych se nebál, že mlok ublíží mně, ale naopak. Je to obojživelník a pokožku by měl mít co nejvíce vlhkou. Suché ruce můžou některé obojživelníky i "popálit". Jirsa
11/05/2015 (16:12)
George
Dobrý den, děkuji za odpověď. U nás se totiž mloci vyskytují, tak jsem se chtěl zeptat, jestli si prostě mohu na nějakého sáhnout a prohlédnout si ho. Chápu, že jde o nádherná a také celkem vzácná zvířata, nicméně viděl jsem na YouTube video, jak nějací Němci či Rakušané drželi v rukou hned několik mloků, prostě si je jen nechali lézt po rukou. Tak proto jsem se chtěl zeptat. :-) Pokud je opravdu zakázáno si na nějakého v ČR sáhnout, samozřejmě to neudělám, ale musel jsem se někde ujistit. ;-)
11/05/2015 (07:16)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
Zdravím, nevím za jakým účelem míníte mloka brát do ruky. Jde o živočicha chráněného zákonem (§ 50 odst.(2), 114/1992 Sb. A ten říká: "Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, ......" Jirsa
10/05/2015 (16:36)
George
Dobrý den, stane se mi něco, když mloka chytím do ruky? Vím, že nemám citlivou pokožku a oči bych si také dobře chránil, takže jeho jed by na mne působit neměl. S tím co se mi stane to myslím hlavně tak, že by mě například mohl někdo pokutovat či tak něco. Proto se zde ptám. :-)
31/07/2014 (19:52)
Jirsa | www.jirsaphoto.cz
Zdravím. Ano, jsem v kontaktu s CHKO Beskydy. Bobužel až tak chytrý mobil nemám, takže zatím aplikaci nevyužiji. Ale díky za tip a návštěvu stránek.
30/07/2014 (17:21)
Radomír Studený
Dobrý den pane Jirso, musím pochválit Váš pěkný článek vyšperkovaný o velmi povedené fotky. Ještě více chválím snahu zmapovat mloky v Beskydech. Dáváte výsledky ochranářům (Správě CHKO Beskydy)? Mohli by je zanést do Nálezové databáze ochrny přírody, což pak pomáhá při ochraně druhů a jejich prostředí. Já se snažím mloky mapovat v Jizerských horách. Od června je možno reportovat výskyt druhů téměř on-line přes aplikaci "BioLog" pro chytré mobily. Zkuste ji. Já ji


Přidat komentář
Jméno: *
E-mail: 
WWW: 
Text: *
Napsáno je zbývá    znaků.
Informace o pozorování živočichů v CHKO Beskydy Východy a západy slunce a měsíce
Poslední komentáře:
Jirsa
04/07/2019

Zdravím, tak pokud jsou to kutilky já bych je tam nechal, už se mi to taky jednou stalo v pracovně, pak se postupě líhly a pouštěl jsem je ven :) R.
lenka
03/07/2019

díky za inspiraci!
Nicole
01/07/2019

Mám je tam nechat? Nechci jednou doma potkat roj :D
Nicole
01/07/2019

Zdravíčko, chci vás poprosit o radu. Odjela jsem na 5 dní do přírody, ze své garsonky v Praze. Já hlava děravá, jsem zapomněla zavřít ventilaci u okna. A mezitím co jsem byla pryč, se mi za nástěnku nastěhovaly ,tipuji, že…
Jirsa
14/05/2019

Zdravím, nevím jestli je na to přesná odpověď. Prioritou je vhodné místo, starý vyskoý strom, na okraji lesa nebo ne hluboko v něm. Tam bylo nejvíce úspěchů se zahnízděním, dle mých zkušeností. Budky jsme rozvěšovali i několik km od sebe.…